Porovnanie zdravia očkovaných a neočkovaných

Prvá metodicky správna štúdia porovnáva zdravie očkovaných voči neočkovaným. 

 

Štúdia: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2050312120925344

 

Vědci v nedávné studii zjistili, že děti, které byly očkovány v rané fázi svého života, vykazovaly více zdravotních problémů než jejich neočkovaní vrstevníci.

Peer-review studie srovnávala zdravotní výsledky dvou tisíc očkovaných a neočkovaných nemluvňat a dětí ve Spojených státech narozených mezi listopadem 2005 a červnem 2015.

Studie zjistila, že u očkovaných dětí panovala v pozdějších fázích vývoje vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou vývojová opoždění, astma, infekce ucha a gastrointestinální poruchy.

Hlavní autor studie, profesor Brian Hooker, který působí na Simpson University v Kalifornii, se s Epoch Times podělil o svá zjištění.

Profesor Hooker hledal dětské pacienty, kteří od narození důsledně docházeli k pediatrovi. Asi 69 procent z nich bylo očkováno a 31 procent nebylo.

„Měli jsme všechny jejich porodní záznamy, měli jsme všechny jejich očkovací záznamy z prvního roku života a pak jsme měli všechny jejich následné prohlídky až ke konečnému termínu studie, což bylo červen 2018,“ popisuje profesor.

Vědci zkoumali očkované a neočkované děti ve věku 6, 12, 18 a 24 měsíců. Výsledky ukázaly, že při zvyšujícím se datu vakcinace byla u očkovaných dětí až čtyřnásobně větší pravděpodobnost, že budou mít astma, a panovala u nich větší pravděpodobnost vývojových opoždění.

V případě brzkého očkování byly významné gastrointestinální poruchy u šestiměsíčních dětí. Větší část očkování, které Středisko pro kontrolu chorob doporučuje, je směřována do prvního roku života. Podle profesora Hookera je to na tak malé jedince hodně.

 

Motivace pro studii

Když jsme se zeptali, co profesora Hookera ke studii inspirovalo, uvedl, že jeho 22letý syn byl vakcínou poškozen, když mu bylo 15 měsíců.

„Nekomunikuje verbálně, jeho vývoj je silně opožděný a má některé problémy, které jsme tu zkoumali, konkrétně vývojová opoždění a gastrointestinální poruchy,“ říká Hooker.

Při bližším zkoumání objevil, že v lékařské praxi nikdy nebylo provedeno přímé srovnání očkovaných versus neočkovaných dětí a jejich zdravotní výsledky. Profesor doufá, že svým výzkumem povzbudí další studie v této oblasti.

„Rád bych viděl více takovýchto studií, abychom to mohli takříkajíc poskládat dohromady a uvidět: máme tu kauzalitu? Máme tu příčinný vztah? Pak se můžeme pohnout dál a lékaři pak mohou začít doporučovat, jak by se dalo rozplánování očkování pozměnit tak, abychom děti očkovali bezpečně, ochránili je před nakažlivými chorobami, ale také abychom se vyhnuli některým z těchto chronických onemocnění,“ míní profesor Hooker.

On sám není proti očkování, ale upozorňuje, že každé dítě je jiné, a tím pádem bude každé dítě reagovat na očkování rozdílně. Proto je Hooker proti plošným očkovacím programům, které neberou v potaz odlišnosti jednotlivých ratolestí.

Studie došla k závěru, že sice existuje vzájemný vztah mezi zdravím a očkováním u nemluvňat, ale to ještě neznamená, že tam musí být kauzalita. Doporučuje proto další výzkum.

Přeloženo z originálního článku americké redakce The Epoch Times.

Štúdia č.2:

Nová štúdia zistila, že zaočkované deti čelia vyššiemu riziku alergií

 

Nielenže sú zložky vakcín nečisté , ale nekompromisná politika očkovania všetkých bez rozdielu nesie so sebou celý rad dodatočných rizík

Súčasné očkovacie kalendáre odporúčajú, aby dieťa do dosiahnutia veku 6 rokov dostalo viac ako 50 očkovacích dávok. Je to niečo šialené.

 

Posledná štúdia tu:
https://www.oatext.com/Pilot-comparative-study-on-the-health-of-vaccinated-and-unvaccinated-6-to-12-year-old-U-S-children.php?fbclid=IwAR2i3UrhVaJhXp6jEkMfg0IWcrgkOXAoeoSr1t1mJFV7wd_en_UU5vy-NIc

 

Čo spôsobuje nadmerné a bezbrehé očkovanie

Takýto prísny očkovací rozvrh vnáša patogény do detského tela neprirodzeným spôsobom, čím v konečnom dôsledku mení spôsob, akým je imunitný systém dieťaťa vystavovaný patogénom, ako sa učí, reaguje a ako sa vyvíja.

Očkovacie patogény sa zavádzajú priamo do svalového tkaniva a krvného riečiska.

Nečisté zložky vakcíny vstupujú do krvného obehu a cirkulujú do orgánov bez toho, aby boli predtým prefiltrované prvou obrannou líniou imunitného systému: sliznicami, gastrointestinálnym traktom a ďalšími vrstvami ľudského mikrobiómu.

Vakcínové toxíny, ako sú hliník a ortuť, dokážu dokonca prenikať aj cez krvno-mozgovú bariéru.

Spojené používanie viacerých vakcín uvádza imunitný systém do dlhodobého zlyhania, čo spôsobuje, že telo stráca svoju schopnosť rozpoznávať skutočné vírusové a bakteriálne hrozby spôsobom, na aký je stavané.

Očkovanie a rozvoj alergií

Toto všetko mohlo viesť k vzniku citlivosti na prírodné prostredie, kam patrí celý rad alergií, alergická rinititída a senná nádcha. Uvedenú teóriu podporujú aj nové zistenia epidemiológov zo Školy verejného zdravia na Jackson State University.

Vo svojej odborne posúdenej štúdii, uverejnenej v časopise Journal  of Traditional Science, ako v prvej svojho druhu porovnávajú zdravotné výsledky zaočkovaných a nezaočkovaných detí.

Výskumníci porovnali široké spektrum zdravotných výsledkov u 666 detí z domácich školských organizácií zo štyroch štátov. 39% detí (vo veku 6-12 rokov) bolo nezaočkovaných.

Štúdia zistila o zaočkovaných deťoch päť alarmujúcich štatistík. U zaočkovaných detí bola 4,2-krát vyššia pravdepodobnosť diagnostikovania autistického spektra alebo nedostatku pozornosti a hyperaktivity.

Ďalej, u zaočkovaných detí boli 5,2-krát bežnejšie problémy s učením. 2,9-krát pravdepodobnejší bol ekzém. Najšokujúcejší problém, akému čelili zaočkované deti, však bola alergická rinititída.

Štúdia zdokumentovala u zaočkovaných detí 3000% nárast alergickej rinititídyv porovnaní s nezaočkovanou skupinou.

Alergickú rinititídu je najlepšie opísať ako prehnanú imunitnú reakciu, pri ktorej sa imunitný systém usiluje odlíšiť vírusy a škodlivé baktérie od prírodných, neškodných látok, ako sú peľ alebo drobné čiastočky vlasov či peria.

Imunitný systém prehnane reaguje zaliatím nosových ciest zápalovými histamínmi a molekulami IgE. To vedie k upchatiu dutín, kýchaniu, svrbeniu v nose a očiach, k tlaku v dutinách, tmavým kruhom pod očami, ťažkostiam s dýchaním a bolestiam hlavy.

Nie je náhoda, že alergická rinititída je najbežnejšia v detstve a počas dospievania, kedy je imunitný systém bombardovaný očkovacími látkami.

Ešte dôležitejšie je, ako ukazuje táto štúdia, že u zaočkovaných detí je naozaj 30-krát vyššia (resp. o 3000% vyššia) pravdepodobnosť prehnane reagujúceho imunitného systému, čo vedie k prekrveniu dutín a dýchacím ťažkostiam.

Rastúci počet vakcín oslabuje celkový imunitný systém

Rastúci počet očkovaní a spájanie dávok vakcíny malé, vyvíjajúce sa detské telá len nadmerne zaťažujú.

Adjuvans vo vakcínach, zvyčajne je ním hliník alebo ortuť (thimerosal), je určený na vyvolanie zápalu, aby donútil imunitný systém reagovať na patogén.

Pokračujúce používanie tejto metodiky však bude nevyhnutne oslabovať prirodzenú imunitnú reakciu tela, lebo sa neustále obchádzajú prvé obranné línie organizmu.

Zvýšené používanie očkovania doslova oslabuje imunitný systém tým, že mení spôsob, akým rozpoznáva patogény, ako sa učí a ako na ne reaguje.

Toto nevyhnutne oslabuje prirodzenú, humorálnu odozvu imunitného systému voči všetkým patogénom, čo umožňuje druhotnému ochoreniu a infekcii ľahko prenikať do tela a postihnúť ho.

Pozorovať sa to dá, napríklad, na tom, ako rýchlo je jedinec schopný prekonať vírus nachladnutia. Tam, kde sú u niekoho infekcie zničené do 24 hodín, môžu u iných pretrvávať symptómy v hrdle, prínosových dutinách a hrudníku celé týždne.

Vakcíny nezaberajú tak, ako to bolo v pláne

Vedci z Jackson State tiež zisťovali štatistiky, zameriavajúce sa na neúčinnosť viacnásobných vakcín.

Zatiaľ čo nezaočkované deti mali vyšší výskyt ovčích kiahní (7,9 % verzus 25,3 %) a čierneho kašľa (2,5 % verzus 8,4 %), v mierach výskytu hepatitídy A alebo B, chrípky, meningitídy, rotavírusu, osýpok, mumpsu či ružienky neboli žiadne významné rozdiely.

Ešte smutnejšie je, že predčasne narodené deti majú 6,6-krát vyššiu pravdepodobnosť, že budú trpieť poruchami neurologického vývoja. (Samotný predčasný pôrod sa s poruchami neurologického vývoja nespájal.)

Ochorenie nemusí byť životunebezpečné, ak boli detské telá posilňované primeranou výživou, neboli príliš zaťažované toxickými prvkami a prijímali imunoglobulíny prostredníctvom výživného materského mlieka.

Prirodzené vystavenie patogénom umožňuje humorálnemu imunitnému systému, adaptačnej reakcii, mikrobiómu, slizniciam a gastrointestinálnemu systému cvičiť, zlepšovať sa, posilňovať a dozrievať, pripravovať sa na väčšie problémy v budúcnosti.

Aby boli vakcíny účinnejšie, mali by sa z nich odstrániť nečistoty, ako sú hliník, MSG, formaldehyd, ortuť a iné, rovnako dôležité však je, aby sa nezneužívali.

Vyššia miera porúch neurologického vývoja u detí dnes doslova kričí, že je nejaký problém v tom, ako prehnane očkujeme, podávame lieky a nedodávame deťom dostatočne výživnú stravu.

 

Zdroj: https://www.badatel.net

 

Štúdia č.3:

 

Štúdia porovnávajúca zdravie 6-12 ročných očkovaných a neočkovaných detí v USA

 

Professor, Department of Epidemiology and Biostatistics, School of Public Health, Jackson State University, Jackson, MS 39213, USA

President, National Home Education Research Institute, PO Box 13939, Salem, OR 97309, USA

Associate Professor, Department of Epidemiology and Biostatistics, School of Public Health, Jackson State University, Jackson, MS 39213, USA

Former graduate student, Department of Epidemiology and Biostatistics School of Public Health, Jackson State University, Jackson, MS 39213, USA

 

Zmienená štúdia v PDF dokumente

 

 

Ak sa vám tento článok páčil a chcete aby sa aj ostatní dozvedeli niečo nové, dajte like, alebo nazdielajte.
Máte iný názor a chcete ho zverejniť? Diskusia je tu práve pre vás!